Ustavující chůze nově založeného hasičského sboru v Chářovicích se konala 18. Března 1928 v hostinci Josefa Pazdery. Za účasti 32 členů, zahájil jednání jednatel župní hasičské jednoty ‘‘Poloprudského‘‘ řídící učitel Patka z Chlistova, který podal přítomným potřebné informace pro činnost sboru. Na této ustavující schůzi byl navržen a jednohlasně zvolen za předsedu František Štěpán, starosta z obce č.p. 21, který převzal další řízení schůze. Dalším bodem jednání bylo přijí-mání členů. Za činné členy se přihlásilo 16 a za přispívající 28 občanů. Do skupiny zakládajících členů z Chářovic byli přijati občané z jiných osad, například Jan Zoula, nájemce dvora Týnec nebo Frant. Kubela z Krusičan. Tito členové finančně přispěli d pokladny sboru. Prvními funkcionáři sboru byli starosta František Štěpán, zástupce Jan Vilímek, velitel Josef Pazdera, náměstek velitele Frant. Kubásek, jednatel Josef Pilát, pokladník Josef Vaněk, dozorce náčiní Rudolf Škvor, kontro-loři účtů Ant. Dvořák a Václav Zikán, přísedící Miloslav Štěpán č.p. 3, Frant. Škvor č.p. 17, Josef Vaněk, náhradníky Frant. Vaněk a V. Kubásek

    Na ustavující schůzi bylo schváleno placení příspěvků, zakládající člen nejméně 50 K, na 1 nebo 2 splátky, ostatní 20 K ročně. Dále schválila ustavující schůze přistoupení k hasičské župě Ostromeč                                                                                                                                      

    Jak vypadala činnost tehdejšího hasičského sboru v Chářovicích, ukazuje kniha zápisů z valných hromad, které byly konány 1x za rok. Činnost pro dnešní dobu byla opravdu bohatá, např. v roce 1929 byla podána zpráva o akcích v roce 1928, kdy sbor provedl 27 cvičení sekyrko-vých a řadových , 11 cvičení se stříkačkou a 1 noční cvičení se stříkačkou. Členové sboru se účast-nili okrskového cvičení v Chrástu, župního sjezdu v Netvořicích, měli vystoupení v Neveklově, v Týnci, v Benešově, účastnili se pohřbů i občanů z Podělus a Týnce. Sbor měl v roce 1929 16 pra-covních obleků, 7 hodnostních přilbic a 7 sekyrek, 9 obyčejných přilbic a 9 sekyrek, 1 lezecký opasek, 2 povelky se řemínky, 1 harcovku se šňůrami, 13 mosazných píšťalek se šňůrami, 14 vý-zbrojí a obleků u členů a 2 ve skladu, 16 náprsních pásků s nápisem ‘‘Chářovice‘‘. V majetku sboru byla 1 motorová stříkačka firmy Holeček s předním podvozkem a elektrickým osvětlením, 2 navijáky, 1 oj, 1 váhy, 2 rozporky, 2 držení, 6 m savic, 1 sací koš, 247 m hadic, 10 párů šroubení, 2 příruční hadice, 4 proudnice, 8 hubic a 1 dvoják. Ze soupisu je zřejmé, že evidence materiálu byla na vysoké úrovni. Při vystoupení člena ze sboru , který měl uniformu, byl tento povinen zaplatit 50 Kč, jelikož obleky byly šity na míru. Finanční prostředky byly získávány jednak z členských příspěvků a dále z výtěžků při plesech a zábavách. 

    První členská schůze je datována 25. Březnem 1928. Tato schůze byla velmi důležitá, jeli-kož na ní bylo dohodnuto zakoupení nové motorové stříkačky. Za tímto účelem byla na pražský veletrh vyslána delegace sboru ve složení Rudolf Škvor a Josef Pazdera, kteří byly pověřeni vybrat co nejlepší stříkačku pro sbor. Oba členové úkol přijali bez nároku na úhradu výloh. Na další schůzi 28. Března se pak rozhodlo o koupi stříkačky od firmy Holeček Praha – Smíchov, se vším příslušenstvím za 40.000 Kč, které si sbor vypůjčil od okresní záložny v Neveklově. Že tehdejší občané Chářovic přáli nově založenému sboru ukazuje gesto, při čemž občané, kteří brali poplatky za honitbu, vyměňovali tyto částky ve prospěch hasičů, tato částka nebyla nijak malá a činila 14.700 Kč. V tomto roce bylo rovněž jednáno a vyřízeno postavení nové požární zbrojnice. Tato pak byla postavena v místech, kde stojí dnešní nová zbrojnice. Bylo odsouhlaseno, že kámen, dříví i pozemek bude pro tento účel dán zdarma. Také práce a potahy byly zdarma, a tak z nadšení a dobré vůle byla postavena hasičská zbrojnice.                                                                                           

    Schůzová činnost jak výboru, tak i členské měly svou pravidelnost a jejich náplň byla vždy účelná. Zajímavý bod programu měla členská schůze 5. Ledna 1930, kdy si stěžoval poslíček František Štěpán , že za rok 1929 nedostal žádnou odměnu od hasičů, kterým poctivě sloužil. Členská schůze schválila odměnu 50 Kč, což poslíček přijal a slíbil opět poctivé plnění úkolů. V roce 1931 koupil sbor od hasič. sboru v Čelákovicích jeviště za 1000 Kč s tím, že hraním divadel je možno získat peníze do pokladny.                                                                                                    

    Při sledování knihy zápisů je možno i dnes po desítkách let konstatovat, že místní hasičský sbor od svého založení až do roku 1942 vyvíjel opravdu bohatou činnost, zejména na úseku kultury, výcviku svých členů a vybavováním potřebným hasičským nářadím a výstrojí. Finanční prostředky získávali zejména z tanečních zábav a divadel. Pokud se jim nedostalo neváhali a na věci, které potřebovali přidávali ze své kapsy. Je třeba obdivovat i vysoký stupeň kázně všech činných členů.                                                                                                                                   

    Pomalu ale jistě však v Evropě vznikala situace, která nakonec vyústila v 2. sv. válku. V srpnu 1942 přichází příkaz ministra vnitra a veškerý majetek hasičského sboru musel být předán do vlastnictví obce. Po převzetí celého inventáře převzala obec i úhradu dluhů, které ještě činily 35.500 Kč. Rok 1943 a válečné události přivodily vystěhování obce. Každý měl mnoho starostí se stěhováním do cizího prostředí. Více jak dva roky v cizině poznamenaly vztahy mezi lidmi. Jen málokterý člen si zachoval členství i v novém bydlišti. Každý s napětím očekával vývoj válečných událostí na frontě a doufal v brzký konec a návrat do svého domova.                                                        

    Po osvobození v roce 1945 od fašistů se mohli vrátit i občané Chářovic do svých, většinou hodně poškozených, domovů. Odstranit škody na budovách, znovu obdělat pole, aby dávala úrodu, zabralo navráceným občanům všechen čas a tak se s písemnými materiály o činnosti obnoveného sboru setkáváme až v roce 1947. Hasičský sbor pořádá taneční zábavy, vybavuje se potřebnou požární technikou, podílí se na brigádnické činnosti a plní úkoly vyšších orgánů.                            

    Účast na členských schůzích je nižší, také členská základna je menší než před válkou. V roce 1949 bylo ve sboru jen 19 členů. O výstroj a výzbroj se již staraly místní národní výbory. V roce 1949 zakoupil MNV pro požární sbor motorovou stříkačku zn. Smekal a 120 m hadic.                     

    Při pročítání zápisů z let 1949-64 je zjišťováno, že činnost požárního sboru v tomto období byla poměrně slabá. Není proto divu, že v roce 1964, kdy se konaly volby MNV dochází v radě MNV k jednání jak zabezpečit vyšší aktivitu sboru. Je přijato usnesení prověřit situaci a hledat příčinu slabé činnosti. Požární sbor nemá od úmrtí Václava Kubáska velitele. Na schůze dochází pouze 6-8 členů, a to ještě těch dříve narozených, chybí zapojení mladých členů. Jsou proto vybrání mladí lidé a pozváni k jednání rady MNV, s každým konkrétně jednáno co se od něho požaduje. Všichni pozvaní úkoly přijali a tak o výroční schůzi dochází k omlazení nového výboru SPO. Do funkcí přichází mladí, funkci předsedy vykonával Václav Brejla, velitele Jindřich Žižka, preventáře Miloš Šindelář, hospodáře Dian Gabriel a za strojníky Miloslav Pazdera a Josef Škvor. Za členy jsou získáváni další mladí lidé. Nejpřednějším úkolem nového výboru bylo získávání finančních prostředků, neboť 460 Kč, které měl sbor v pokladně nemohlo stačit. Peníze zajistili a nastoupila se cesta k výcviku členů formou nácviku na požární soutěže. Pomáhali pan Zíma z Podělus a Karel Starý z Týnce, ale nejvíce pomohli požárníci z Krhanic, poskytli pomocnou radou, organizací i materiálově.                                      

    Přišli i úspěchy a dnes má sbor založeno družstvo mužů i mladých hasičů. Zúčastňují se všech soutěží, na kterých dobře reprezentují sbor. Dále se sbor zúčastňuje všech akcí pořádaných v obci a plní stanovené úkoly.

Členská základna k 1. Lednu 1999. Celkový počet 45 členů, z toho 5 žen.

Výbor SDH v roce 1999: starosta Jaroslav Papež, velitel Jaroslav Štěpán, strojník Josef Šebek, ref. prevence Slavomír Kubásek, jednatel Martin Pilát, hospodář Václav Brejla, předseda revizní a kontrolní rady ( KRK ) Stanislav Kubásek, členové KRK Miroslav Pilát a Jindřich Žižka